Románská architektura ČR na Blog.cz

Po záříjové týdenní navštěvě jižních Čech budou tento měsíc doplněny chybějící stavby většinou strakonické huti v přechodném románsko-gotickém období.

3.3.2011 mi byla doručena skvělá zpráva, že po vyhotovení písemné smlouvy, budou tyto stránky Románská architektura ČR zařazeny do kulturního dědictví této země a archivovány v doméně WebArchiv Národní knihovny ČR. Tím bude mimo jiné zaručeno jejich zachování pro budoucnost a "záznam o stránkách se stane součástí katalogu Národní knihovny a bude zařazen do České národní bibliografie" - viz http://www.webarchiv.cz/.

12.10.2011 Písemná smlouva je potvrzena a do menu stránky je umístěn certifikát WebArchivu NK ČR.

Tribunový románský kostel Narození Panny Marie byl postaven někdy ve druhé polovině 12. století na šlechtickém dvorci z kvádříkového zdiva. Část stavby je gotická, zbytek byl pozměněn barokní úpravou. V románské lodi byly odkryty raně gotické fresky ze 14. století.

V literatuře je kostel často mylně uváděn jako gotický, totéž je i na stránkách obce.

Kolem kostela byl bohužel vymístěn hřbitov a tak jeho areál není běžně přístupný. Kostelem vás provede informovaný místní občan z domu naproti vstupu ke kostelu (kontakt na něj je uveden na bráně areálu kostela), který má k dispozici i základní literaturu. Kvůli vegetaci je přístup ke zdivu kostela náročný, proto většina fotografií byla pořízena vevnitř.

U kostela svatého Jana Křtitele na pokraji Turnova zřejmě původně z počátku 13. století byla bohužel většina architektonických článků "zrestaurována" v roce 1894.

Poblíž zícenin hradu Putna nad řekou Jizerou byl kolem poloviny 13. století vystavěn románsko-gotický kostel svatého Michala. Jeho dnešní podoba je prý bohužel zvětšiny dílem novorománské restaurace z roku 1893.

Tři čtvrti tisíciletí starý kostel se dnes absurdně nachází uprostřed rozsáhlých a dobře střežených soukromých pozemků, aniž by byl k němu zajištěn přístup veřejnosti. Ač církevní stavba, je kostel evidentně veřejnou budovou, proto jde o zřejmé pochybení úřadů a nedořešené majetkové vztahy! Město Mladá Boleslav na svých webových stránkách ústy starosty pouze odkazuje na vlastnictví církve a údajné břemeno na pozemcích pro její přístup ke kostelu - viz http://www.mb-net.cz/?page=cz,napiste-na-radnici&tema=1&display=5&start=345 a další stránky. Přitom právě městský úřad má kompetenci tento problém řešit!

Složitost církevní správy na tomto zřejmě nezajímavém okraji jejího správního celku vede k tomu, že ke kostelu má přístup jen jeho správce na požádání. Kostel má na starosti farář ze Mšena na okrese Mělník ve vzdálenosti asi 25 kilometrů, internetové stránky této farnosti neexistují a bohoslužby se v kostele nekonají.

Vložené fotografie byly pořízeny z okolních vyvýšenin a z přístupné Putny.

Hradešín (KO) nově doplněno

Cheb - město nově doplněno

Modrá u Velehradu (okres Uherské Hradiště) nově doplněno

Mohelnice nad Jizerou nově doplněno

K románské rotundě s apsidou vystavěné v první čtvrtině 12. století zřejmě u panského hradu byl po zbourání apsidy připojen gotický kostel svatého Jiří.

Pěkně zachované románské architektonické prvky rotundy jsou bohužel uzavřeny za kamennou zdí, přitom v ČR je zachováno necelých 30 románských rotund (viz http://www.znojemskarotunda.com/ a zde lišta rotundy).

Kostel Nejsvětější Trojice má východní polovinu ze druhé čtvrtiny 12. století vystavěnou z románských kvádrů, ostatní části včetně věže a všechny architektonické prvky jsou bohužel pozdějšími úpravami. Při budoucích opravách fasád by bylo ideální, jednoduché a levné odhalit zrakům veřejnosti alespoň část původního kvádříkového zdiva.

V jádru románský kostel svatého Petra a Pavla z druhé poloviny 12. století s pozdějšími přístavbami a úpravami.

Prý pozoruhodný románský portál je bohužel tak, jak to u nás bývá, neprodyšně uzavřen novodobým přístavkem před zraky lidí. Tam, kde už přišli na to, že mohou turistům něco nabídnout, jsou alespon historicky cenné portály trvale zpřístupněny. Skvěle to řeší například v Rakousku, kde vytváří i románské turistické trasy - na to by Znojemsko bylo jak dělané.

Románsko-gotický kostel sv. Šimona a Judy z třetí čtvrtiny 13. století.

Z původních architektonických prvků je dochován raně gotický portál.

Pozdně románský kostel svatého Vavřince pravděpodobně z poloviny 13. století s raně gotickým presbytářem a s pozdějšími úpravami. Zbytky původních architektonických prvků jsou k vidění bohužel pouze zevnitř ve věži.

Pozůstatky trojlodní klášterní baziliky svatého Jana Křtitele, která byla postavena asi ve třetí čtvrtině 12. století.

Klášter byl založen kněžnou Juditou po roce 1158, zanikl kolem roku 1435 a jeho zdivo bylo použito na stavbě sousedního zámku. Archeologickým průzkumem byla odkryta románská krypta.

V zámku sídlí Regionální muzeum v Teplicích, odkud je možné se v návštěvní době od úterý do neděle na pozůstatky baziliky a do její krypty podívat v rámci románské expozice.

Rotunda zřejmě z první čtvrtiny 12. století byla přeměna na chór novorománské stavby kostela svatého Martina.

Původně byla rotunda patrně soukromým kostelem na panském dvorci.

Součástí zaniklé hornické obce Rovná byl dnes samostatně stojící kostel svatého Jakuba z první poloviny 12. století.

Na stěnách jsou zachovány malby, jejichž první slohová vrstva je z poslední čtvrtiny 12. století, tedy tyto malby jsou páté nejstarší v naší zemi. Jedná se tedy o jednu z nejhodnotnějších románských památek v ČR. Samozřejmě se v proto tmavém kostele nesmí fotografovat s bleskem - proto omluvte zhoršenou kvalitu obrázků z vnitřku.

Neobvyklá je sochařská výzdoba boku kostelní lodi - originály soch jsou umístěny v malém lapidáriu v kostele. Kostel je dnes bez vniřního zařízení.

Kostel by měl být otevřený každou první sobotu a neděli v měsíci v návštěvní sezóně, ale doporučuji prohlídku domluvit s místní obyvatelkou paní Marií Studničkovou na telefonu 602 861 382 nebo e-mailem na marickova@centrum.cz.

Nad obcí při bývalém knížecím loveckém dvorci stojí románsko-gotický kostel sv. Václava z poloviny 13. století.

Původní dvojvěžový westverk byl později neobvykle barokně upraven.

Někdejší románská komenda johanitů v Českém Dubu byla v roce 1993 objevena a poté zpřístupněna.

Komendu spravuje Podještědské muzeum v Českém Dubu (které sídlí ve vlastní budově v jiné části města) a je vhodné si zde prohlídku komendy objednat. Prohlídky komendy se konají od dubna do září a od středy do neděle obvykle v 10, 12, 14 a 16 hodin, mimo sezónu po dohodě.

1) na nádvoří jsou zvýrazněny základy obdélného vlastnického kostela s apsidou z počátku 12. století

Protože ve 13. století v dřevěném špitále u kostela léčivala pacienty svatá Zdislava, byl Č. Dub zařazen do mezinárodní turistické cesty Via sacra - viz http://www.oberlausitz.com/ferien/kulturell/via-sacra/cz/default.aspx.

2) vlastní románsko-gotická komenda z druhé poloviny 13. století je částečně zachována v činžovním domě č.p.1 i s věžovitou stavbou, v jejímž suterénu se nachází kaple sv. Jana Křtitele

Kostel svatého Jakuba zřejmě z první poloviny 13. století, kdy je doložena zakladatelka blízkého kláštera Svaté Pole v Klášteře nad Dědinou (Dědina je řeka) Vojslava - deska s nápisem Wogzlava domicella je vsazena po straně románského portálu.

Vzhledem k tomu, že deska (snad náhrobní) je vsazena do nosné vnější stěny nízko a vodorovně, není pravděpodobné její druhotné osazení, a protože Vojslava je zmiňována v písemných pramenech k roku 1227, je předpoklad vzniku kostela ve 12. století pouze přáním.

O kostele se zmiňuje Jan Horák v brožuře Klášter Svaté Pole vydané Společností ochránců památek ve východních Čechách (viz http://www.sopvc.cz/) v roce 2008, brožura je k dostání v internetovém knihkupectví Juditina věž - http://zastarouprahu.shop4you.cz/klaster-svate-pole/produkt-1696/. Autor se ve svých úvahách někdy mýlí - například vlastnické kostely nemusely být přístupny přímým vstupem ze sídla vlastníka na tribunu, ale někdy byla tribuna přístupná jen schodištěm v síle zdi (například ve Vinci). Zvyšování románských střech také bylo běžnou záležitostí již od gotiky.

Románská rotunda svatého Václava ze 2. třetiny 12. století.

1) Pozdně románský vlastnický kostel Nanebevzetí Panny Marie při loveckém dvorci brněnských údělných knížaz nad řekou Svratkou z konce 12. století, který předcházel hradu.

Vstup je možný jen při mimořádných akcích.

2) Pozdně románský hrad Veveří se zachovalým nejstarším jádrem z první třetiny 13. století založený markrabětem Přemyslem.

Nejvíce viditelná je románská věž, pozdější dělová bašta.

Hrad je běžně turisticky přístupný.

Dobrš byla jedním z center raně středověké kolonizace Šumavy - dnes má asi 300 obyvatel.

Kromě dvou románských památek je zde středověká tvrz částečně přestavěná na zámek s renesanční bránou a renesanční stodoly.

Skvělým průvodcem po obci včetně běžně nepřístupných vnitřků kostelů vám bude za mírný poplatek místní důchodce pan Rezek - telefon 607 748 552.

1) Původně vlastnický tribunový a dnes hřbitovní kostel Panny Marie z druhé čtrtiny 13. století s pozdně gotickými nástěnnými malbami.

2) Kaple sv. Jana a Pavla z druhé čtvrtiny 13. století (zřejmě postavená až po výstavbě kostela) - jedna z nejmenších románských staveb v ČR přebudovaná později na zvonici.

Pokřesťanštila místo vzývání pohanských bohů s dalekým výhledem k Boubínu (nachází se na zlomové geologické linii s energií, kterou naši předci vnímali a kde stromy ani dnes nerostou rovně).

V dnešním městském areálu UNESCO ke gotickému kostelu svatého Ducha přiléhá pozdně románská věž zřejmě z 1. poloviny 13. století. Věž buď byla součástí románského kostela nebo mohla být součástí telčského hradu, který zde stával.

Věž je přístupná jako rozhledna za mírný poplatek ze zahrádky přilehlé restaurace.